Sobota na Evu

17. července 2011 v 6:48 | Nelca - Eva |  Kanada
Sobota is over, je neco po osme vecir a ja sedim zas uplne polomrtva unavou a spokojena u pocitace, abych se podelila o zazitky.
Vcera vecer jsem si dlouho cetla knizku a nebo jen tak lezela a premyslela. Mam posledni dobou problem usnout. Jsem uplne utahana, oci se zaviraj, kdyz se snazim cist, ale jakmile zhasnu, neusnu. Jesi je to tim, jak mi furt hlavou rotujou vsechny ty dny zpetne, co jsem kde delala, moje plany co podniknout. Nevim. Andy a kamaradi pracovali hodne dlouho v dilne.
Rano jsem se probudila v osm a nejak jsem nemela hlad, tak jsem se hned oblikla do veci na kolo, ze vyrazim. Nebo jsem se mozna tak tesila na kolo, ze jsem ani nechtela jist. Sla jsem dolu, ze se jeste podivam na internet, nez odjedu, a jeden z kamaradu spal na gauci v kuchyni, sranda. Net sel tak pomalu, ze jsem vzdala nacitani stranky ohledne dnesniho programu ve Whistleru a usoudila, ze jesi se tam neco bude dit, bude to spis odpoledne.
Vzala jsem lahev s vodou a vyrazila. Bylo pomerne chladno, to leto snad neprijde nebo co! Kratasy a dlouhy rukav, ktery jsem si hned na Happy Trail v kopci vyhrnovala :D Ale! Tralala, uz to jde zase o kus lip, docela o hodne kus. Prvni zatacky jsem driv nikdy nemohla vyjet, proste jsem se tam nevesla, nemela rychlost nebo neco. A dnes? Prvni dve davam, treti maly odslap a ctvrta, ktera mi driv prisla nemozna.. byla tam. Juch! A pak dal to slo taky mnohem lip. Radost velika. Dojela jsem k jezeru Mosquito Lake. Kolem nej to docela uz dobre znam i z konskeho sedla, coz mi pomohlo. A rikala jsem si cestou k jezeru, ze jesi tam nikdo nebude, pac pocasi nic moc a byla velka sance, ze tam budu sama (trochu poprchavalo, chladno), tak ze to prubnu a skocim tam na Evu :D Jedu jedu, dojedu k mistu, kde jsme se koupaly s Corinne, kdyz jsme byly s konmi. Coudilo se tam z ohniste, mozna tam nekdo spal a uz odesel, nevim.. ale nikde nikdo. Dosla jsem na molo a zacla napinat usi a ostrit oci do dali, jesi jsem opravdu sama. Prislo mi to tak prasteny se tam svliknout a skocit nahata sipku do vody, ze jsem to musela udelat :D Parada, fakt! Po tom drapani se do kopce k jezeru to bylo prijemne osvezeni, no, mozna az moc, ale supr pocit. No a pak jsem se honem oblikla, umite si predstavit, jak "paradne" se oblika do veci, kdyz je clovek mokrej a jeste vlastne pospicha, co kdyby nekdo prisel :D Skocila jsem na kolo, ze se vydam tim samym smerem, jako jsme jely ve stredu na konich dolu. Doslo mi, ze na koni je to fakt pohoda, clovek neciti kazdy kamen, koren a skalu, co prejizdi :) Ale bylo to cupr. Taky jsem si s kolem lehla, ale ne, ze bych jela a spadla, ale zastavila jsem, abych se rozhodla, jakou cestu vzit a vypla si druhou nohu z SPDa, nez jsem se prevazila. Padla jsem na zem a obtahla takovou rozbitou kladu :D Jsem si nadavala a na druhou stranu jsem se tomu musela smat, fakt. Co vsechno nesjedu za hruzy a pak si lehnu pri zastaveni. Trochu jsem, ani nevim kde, uhla z cesty, kterou jsem znala a vyjela na neznamem miste, ale v pohode jsem se nasla, mela jsem smer a vsechno vede dolu k silnici. Vyjizdka vazne povedena. Cestou domu po silnici mi byla trosku zima. Preci jen ta koupacka a chladny vzduch..
Prijela jsem domu, seznamila se s kamaradama Andyho, sprcha, snidane, udelalat svacu, juk na web s programem, ktery mi konecne naskocil a hura na starem kole do mesta a na bus do Whistleru. Jelo mi to v 12:30. Od 15. do 24. cervence se ve Whistleru kona Kokanee Crankworx, coz je serial ruzny zavodu ve sjezdu na bajku (vice na crankworx.com). Mela jsem cas, zavody byly od tri. A ja se chtela porozhlidnout a koupit si sirsi plaste na kolo. Ty moje jsou uz sjetejsi a hlavne tady v tom terenu mi prisly jak prd. A dalsi oduvodneni me investice, uz stejne jsem si uz dlouho chtela koupit sirsi. Proste duvody jsem mela a tak jsem koukala a koukala, mezitim jsem koupila pohled, nebudu psat komu, pac by si to precet a pak by to nebylo prekvapeni. V jednom obchode.. Koukam na plastne a priskocil ke me kluk, co ze shanim, a tak. Tak mu rikam co chci a ze nevim, jak moc siroky si mam vybrat. Doporucil mi uplne luxusni plast, nepamatuju znacku, ale byl vytunenej, i z boku, ze se jentak neprorazi, velikost 26 x 2.25. Chvili jsme se o tom bavili, ukazoval mi, jak to vypada na kole... Cena 75 dolaru. Coz teda neni ubec malo, dolar je tak 17 nebo 17.50 Kc. A sla jsem se projit ven, premyslim o tom a pak si rikam jo, prubnu to. Vypadalo to kvalitne. Vratim se, koupim. Pak jsem si sedla pod strom na namesti, aby na me neprselo (porad prselo) a psala ten pohled a pak vzala do ruky svuj ulovek z obchodu... Lidi, to byste neverili, co ja jsem zac! Dalsi moje zatemneni mysli, pac samozrejme ten plast byl jen jeden, jen na jedno kolo. Mi nedoslo, no. Ja to brala, jako ze na obe kola. To bych si ale musela koupit dva, takze, dvakrat 75 dolaru. To uz je 150 a to uz je vazne dost. A tak premyslim, co budu delat, jesi fakt koupim i ten druhy a poradne zainvestuju, nebo jesi se moc nerozmazluju. Tak jsem se sebrala a sla do jinyho obchodu, kde jsem byla predtim, ale jen nakoukla a nikdo si me nevsim. Tentokrat ke mne priskocil nejakej typek a pta se, jesi muze pomoct. Tak jsem mu vysvetlila, ze shanim plaste, neco kolem 2.2 a koukam teda i na ceny. A on mi tak ukazal co maji, od 55 dolaru za jeden. A pak rika.. jesi chces usetrit, mam tady trosku jety. Ukazal mi dva plaste, kazdy teda jiny, ale po 30ti dolarech. To je min za dva nez za ten, co jsem mela v batohu. Jety byly, ale skoro to neni poznat, vzorek paradni. Tak rikam, nechte me o tom premyslet. A vymyslela jsem, co mit za story, abych vratila ten za 75 dolaru. Vymyslela jsem story a rozhodla se, ze je beru. Jsou od Specialized, jeden 2.3 a druhy 2.2. Rikal, ze sirsi na predni kolo, docela se tady nosi mit na predku sirsi. Tak rikam, jo. No a jdu s tremi plasti v baglu zpet do te prodejny, kde jsem kupovala za 75 a rikam. Hele, kluci, mam prosbu, kamarad uz mi plast koupil jako darek a ja tenhle nepotrebuju nakonec, pujde to vratit? Pche! Vytasila jsem stvrzenku a vratila. No a ted to jen dopisu a mazu je tam zkusit dat. Nebo zitra.. no spis dnes, jsem zvedava!
A jak probihala situace behem Crankworx venku? Po ulici chodily davy lidi, samy akce, stanky, ochutnavky. Chodila jsem hodne kolem stanku s koly Giant. Meli tam celopera od 1500 dolaru, coz je jako hodne dobry. Napsala jsem si u vybranych nazvy do mobilu, abych si je proklepla na netu. Whistler je jedno z mist na svete, kde pry koupite nejlevneji kolo. A hrozne se mi u tohohle stanku libily lahve na kolo a porad koukam, jesi si je nekdo bere nebo ne. Meli jich tam hodne a vypadalo to, ze si muzete vzit, ale jista jsem si nebyla - a tu lahev jsem proste chtela. A nakonec jsem tam tak stala u jedny neuveritelne drahy silnicky a kousek ode mne dva typci, co kola hlidali a clovek s nima mohl konzultovat. A rikam, jesi si muzu jednu lahev vzit. On se na me dlouze zkoumave zadival, mrknul, a ze teda jako oukej :D Evidentne jsem se nemusela ptat :) Taky chodili po ulici tihle manici:
Pozovali pro fotaky a delali hluk a srandu.. Aaa, ale ti chlapi v tech uplych elastakach! Hruza! :D
A k zavodum. Dneska se od 15ti hodin konal Dual Slalom amateru, od 18ti pak to same, ale profici. Videla jsem amatery, a uplne mi stacilo. Jsou fakt hrozne dobry. Fakt jo.. Proste COOL!Obrazky:

A komentatori. Jeden mladej kluk, co tomu rozumnel, druhy normal. No a byli dobry, vedli jakobyb monolog, vkladali zajimavosti o technice jizdy, o trati, o zavodnicich a vraceli se lonskemu rocniku.. klasika.

A jak jsem tak koukala na organizatory, jak tam pobihaji s vysilackama, kameramani, zvukari, jak tam behaji a pripravuji bannery a vsechno aby klapalo, vzpomnela jsem si na praci a na Jizerskou 50 a na Primatorky, jak jsme tam takle pobihali my a byla jsem rada, ze si to muzu uzivat jako divak. Navim proc, najednou jsem si rikala. Urcite s tim meli pripravy jak blazen.. stanky, jidlo, bannery od vsech partneru, priprava trate, vsechny oplotky, nafukovacky, obrazovka, upoutavky, program po ulicich, letaky, brozury, prenos, startovni cisla, cipy, casomira,.. Prace mraky a pak jim do toho prsi. Ale i tak.. nikomu ze zavodniku to nevadilo, mne taky ne a mozna to bylo i lepsi, cim vic prselo, tim min lidi u trati a ja si mohla chodit a koukat odkud jsem chtela.
Tak to byla sobota.
Jo a medved! Dneska jsem zas potkala na kole, tentokrat na silnici. Jejda, jak ten byl krasnej! Prostredni velikost, koukal na me a nevedel, jesi jit nebo ne. Tak jsem ho zahanela, at maze ze silnice, nastesti nic nejelo zrovna.
Jen takova fauna odbocka.. Krom medvedu, na ktere nejsem zvykla tu maji hodne jelenu. A pak tu maji takove male vevericky, ale nejsou to vevericky, vypadaji jako vacicak a vacicanda z Doby ledovy 2. Krasny. A taky jsem tu poprve videla kolibriky. Necekala bych je tu, jsou tak malicky a rychly. A pak tu maji obcas obrovsky, ale fakt hodne hodne, slimaky, co nemaji jen barvy, co jsme zvykli, ale treba uplne zelenou. Je to nechutny, dneska jsem si najela jednoho na kolo, fuj, se mi tam rozblemc.
Zitra bych mela jit s Margaret nekam podnikat hiking, tak uvidime, jak nam to vyjde. Poco teda nic moc. Dneska jsem dobre zmokla. Allison mi pujcila na celou sezonu jeji starou sustakovku. Rika starou, ale je uplne luxus, takze jsem to s ni v desti v pohode prezila.
Tak zas zitra a piste, jak se kdo mate!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama