Vikend ve Whistleru

26. července 2011 v 6:47 | Nelca |  Kanada
Zdravi vsechny drzaky, co drzi a ctou muj blog :)
Je pondeli, pul devate vecer a ja tu sedim zas trosku utahana, no jak jinak :) O vikendu jsem se vydala do Whistleru, znovu, ale tentokrat.. i s kolem! Vyjela jsem v sobotu v 8:05 busem z Pembertonu. Na kolo maji nosice v predu, jakoby zvenku pred ridicem, nic se neplati. Jela jsem poprve s jinou spolecnosti, vlastne podruhe. To je fuk. Jezdi tu Grayhound, ktery je drazsi a je to jak dalkovy bus, moc nestavi a nema drzaky na kola, davaj je do kufru. A pak tu jezdi Whislter Commuter nebo tak neco, to je jakoby linkovy bus, stavi vickrat, je levnejsi. Plati se u ridice do "automatu", takze musite mit presne drobne. Sranda cestou, chtela jsem vystoupit driv, ne az na konecne, ale uplne na okraji Whisleru v Meadow Park, odkud jsem chtela vyrazit na traily. No jo, ale stoupla jsem si, ze jako vystupuju, ridic jen zpomalil, a jel dal. Zastavka na znameni, a ja to nevedela a nezmackla "stop" :D Takze o jednu dal, vystoupila jsem a hledala misto, kde se prevliknout. Dojela jsem k rece..
Vstavala jsem v pul sedme a byla jsem uplne silene ospala. Sedela jsem tu na kameni a premyslela, jesi si nejdu lehnout nekam do travy a vyspat, nez pojedu :D Pak jsem se ale sebrala, nacpala do batohu vsechny veci, takze dziny, tricko, mikina, bunda (pro jistotu, pac jsem neverila predpovedi a planovala byt dlouho do vecera venku), boty... No, nebyla to lehka bagaz. Rozhodla jsem se jet stejnou trasu, jako jsme sly pred asi 3 tydny s Anetkou - Rainbow Splot-Flank Trail. Dojela jsem zpet o jednu zastavku a vydala se na cestu. Aaaa, a ten zacatek je siiilene prudky kopec. Pacila jsem se tam neskutecnym zpusobem, na zadech ten bagl. A normalne, prisla ma prvni vetsi krize. Najednou jsem mala pokrk toho vseho, ze tu jezdim sama a ze si vsechno planuju sama a ze mi nikdo nic nezorganizuje a nemela jsem chut jet dal a maknout... Fakt docela sileny stav. Parkrat jsem se zastavila a premyslela, jesi to neotocim a nepujdu si proste kecnout do centra nebo nekam. Zabili byste me. V jednu chvili jsem se dokonce rozhodla, ze to fakt vzdavam, ze nechci nic delat. Nevim, jak lip popsat ten pocit. Asi ze jsem si to naplanovala tam jet, tohle objet. A najednou jsem nemela dostatecne nadseni a energii, zpocena, komari me zrali.. slaba chvilka no. Takze jsem se rozhodla jet dolu a do mesta, otocila jsem to a sjela tak 150 metru z kopce. Nacez jsem se zastavila a rikala si, ze mozna pak budu mit dobry pocit a ze mozna to muzu zkusit. Tak znova nahoru.. No tak jsem se pacila, misty musela kousek tlacit, hodne prudky to bylo, az se mi obcas zvedalo predni kolo a s tim baglem.. A pak dalsi vec, byla sance tu potkat medveda. A jela jsem obcas po ouzke ceste (cesty jsou mnohem uzsi nez kdyz jsem tam byla prvne, jak ted hodne prselo, vse vyrostlo a je to jak dzungle), tak jsem nechtela se s nejakym srazit a potkat tvari v tvar. Nacez jsem zacla zpivat :D Coz obcas delam, ale ja sotva funela do kopce a do toho se snazila vyluzovat zvuky. Pak jsem si rekla, ze to vazne neudycham, tak jsem zacla jen kazdych asi 50 metru delat "huuuu huuu" nebo neco podobnyho :D
Cesta se ztocila a uz jsem se blizila konci umorneho stoupani, zaclo se to trosku houpat nahoru dolu, zkopce do kopce, kdyz jsem si vsimla, ze mam zamcenou vidlici na kole :D Zamkla jsem si ji, kdyz jsem jela ten kousek po silnici a pres to moje zatemneni a slabe chvile mi nejak nedoslo, ze to pres sutry a koreny drnca nejak moc :D Dobry, odemkla jsem ji, zasmala jsem se sama sobe a jela dal. Nalada jsem mi zlepsila, preci jen ty endorfiny se vyplavily. Tricko durch propoceny. Dojela jsem k vyhledu, odkud startuji paraglaidisti (posledne jsme tu s Anet potkaly Scotta). Tak fotky odtud uz jsme davala, ale alespon pohled shora na Whistler.
Na chvilku jsem se tady zastavila. Puvodne jsem teda planovala poradny leharo a odpocinek, jenze to by me u toho nesmely zrat komari. Pustili se do me, tak jsem radsi sbalila fidlatka a jela dal. To uz byla zabava, bylo to jak na horske draze, nahoru, dolu, lehke slapani pac jsem vzdycky byla do kopce rozjeta, obcas trochu zabrat, ale parada. Technicky tak akorat, abych se musela snazit a zaroven si to uzila a pak prisel sjezd. Ten byl faaakt dobrej. Musela jsem davat hodne bacha a byl dlouhej a uplne jsem si ho uzila. Az na ten bagl, ktery me obcas rozhodil z rovnovahy. V jednu chvili tam najednou bylo bahno, ale uplne ze jsem do nej vjela a zapadla. Uplne cerveny a mam od nej cerveny boty :D Plaste se umily v brodu. No a dojela jsem dolu k paradnimu vodopadu, ktery uz taky z fotek znate. Tady jen moje samospoust :)
Dal jsem si uzivala sjezd az do Whistleru k Rainbow Park. Tam jsem sundala boty a uzila si pomerne studene jezero, teda jen tak po kolena. Na plazi bylo zas strasne moc hovinek, ale uz vim proc! Je tu hodne kachen. Nejaky pan to tam shrabaval, dobrej job. Moje bagaz..
To misto uz taky znate z fotek. Plaz a jezero..
Nacez jsem se sbalila a jela do centra. Zamkla jsem ve meste kolo a sla se prevliknout do suchych veci. Ale.. bylo vedrooo, leto je tu - zda se. A pak jsem vice mene proflakala odpoledne. Zasla jsem si na kousek pizzy.. jo a vlastne. Koukala jsem po botech na behani, mela jsem v hlave, ze bych se mohla podivat na znacku Merrel, mam na ni dobre reference. Takze jsem sla do obchodu a zrovna boty na behani v terenu meli ve sleve, no :) Tak jsem si rekla, promyslim do zitra. Jinak vsude ruzne po meste byly postavene drahy pro tyhle blazny na kolech:



Docela blazni obcas.. pochopila jsem, ze v danem case musi projet co nejdelsi usek trati, nekteri zvladli celou. Pekne pokoukani. Pak jsem sla kousek dal k lanovce na Blackcomb Mountain. A dole byla spousta atrakci, od trampolin, ruznych nafukovacich kravin az nevim co a taky jizda na koni. Tak tady mistni kone pro deti.

A pak se mi stala ta vec, ze se mi vypnul fotak a rekl, ze uz teda vic ne! Baterky.. a ja nemela nahradni a to hlavni me dnes cekalo. Takze nedodam, popisu vecerni udalost. Vecer se konal zavod ve Slopestyle, Kokanee Crankworx RedBull Joyride. Videa tady http://freecaster.tv/mountainbike/1016942/kokanee-crankworx-2011-red-bull-joyride-brandon-semenuk bylo to neuveritelny. Obrovsky skoky, co oni na tom kole vsechno nedokazali! Backflipy, frontflipy, a dalsi triky ktery ani neumim pojmenovat. Vazne stoji za to shlednout video. Nahodny obrazek tady:
No a to bych zapomnela zminit. Zacinalo to v pul seste a ctvrt hodky predtim jsem mala sraz u bike parku u vleku s Misou, ktera ted ve Whistleru maka jak barevna. Takze supr, zas jsem jednou pouzla cestinu. Co vic dodat k zavodu, bralo mi to dech, obcas bych rekla, ze jsem nedychala a nejvic, kdyz se nekdo vysekal, to nebylo hezky. Normalne jsem se pristihla, ze jsem se na nejhorsi vzdycky otocila, pac jsem to nechtela videt, jak jedou po te hline a kamenech dolu. Ale vsichni se nakonec zvedli a odesli po svych - drive ci pozdeji. Ten typek na obrazku zrovna ma blbou helmu, myslim tim, ze jako jediny z deviti (myslim deviti) mel tuhle a ne takovou tu "motorkarskou" na sjezdy. Coz mi teda prislo jeste silenejsi, o to vic, ze se dvakrat vymaz docela slusne na poslednim mega skoku. Kratke tricko, zadny poradny chranice. No, blazni. Vsude byly mraky a tisice lidi, obrovska udalost, ti nejlepsi z nejlepsich to byli. Kazdy mel tri jizdy. Vitez bral 25 000 kanadskych dolaru, druhy a treti o neco min a za ucast byly myslim 4 000. Suma je dosti motivujici, ale za jakou cenu! Skvela podivana to byla.
Po tomhle neuveritelnem zazitku jsme se shodly s Misou, ze musime poridit tricko Crankworx, nacez jsme tedy podporily zdejsi merchandising :) A pak.. hura na sushi! Lidi, to bylo tak dobry sushi, asi nejlepsi, co jsem zatim mela a az budu priste ve Whistleru, rozhodne tam jdu zas. Mnam. A pak jsme se vydaly k Mise. Ve Whistleru je jeden dum, ktery cely pronajimaji Cesi / Czech House. Takze tu bydli myslim 15 Cechu. No a pres Crankworx tam bylo i se mnou v sobotu 21. Ale teda jseou to blazni, vsichni. Parmeni jak hrom, kazdou chvili party nebo neco.. Ja bych to fakt nedala, jsem asi moc pohodlna a rada se radsi vyspim. Proste nejsem ten typ. Ale bylo to cupr, je tam hrozne moc kluku a teda byla jsem v soku, ze vidim tolik Cechu pohromade, vazne hrozne.. jak to pojmenovat.. no neuveritelny. Po mesici a pul tolik lidi mluvilo stejnym jazykem, jako ja :D Sla jse spat asi po pulnoci. Hodne z nich slo po pulnoci na Moon Light Party, ktera je jednou mesicne a trva nekdy treba do deseti dopoledne. Rano jsem vstavala a sla z koupelny s kartackem a pastou, kluci se zrovna vratili a ptali se, kde sem byla ja. Nacez byli prekvapeny, ze vstavam :D Rekla jsem dobrou a prevlikla se do cyklistickyho, rozloucila s Misou, ktera sla do prace a nechala jsem tam bagl. Coz bylo super. Jela jsem se projet bez zateze, to byla uleva! Kousek od mista, kde bydli, je husta sit trailu okolo jezera Lost Lake. Brouzdala jsem kolem a kolem (teda predtim jsem si dojela do obchodu pro kolac k snidani). Jsou to jiny traily, mnohem jednodussi, byla jsem nadsena. Neni to tak technicky narocny, jako jsou v Pembertonu nebo jako jsem byla v sobotu. Dost to tam frci, obcas dokopec, zkopec, muzete si vybrat ze 3 obtiznosti. Skoro vsechno jsou uzke single tracky. Zeleny jsou jen hladka hlina, nebo jak to rict, modry jsou sutraty, vic teren. A cerna je ouzka, obcas drevene mostiky, technictejsi. Parada. Taky jsem dojela nahoru nad jezero Green Lake, kam chodim padlovat. Je tam nadherny vyhled! Aaa! Fakt krasa. Modra obloha, podemnou jezero klidne jak zrcadlo, kolem hory, na vrcholcich snih.. Skoda, ze ten fotak nebyl. Pak jsem se vratila do Czech housu, prevlikla, vzala veci, nechala Mise jeste vzkaz na papirku a frcela do centra. Tam jsem si dosla do Subway na obed.. mnam! Nidky jsem u nas v Subway nebyla, pac je to drahy. Tady to vyjde cenove asi stejne, ale v porovnani s ostatnimi moznostmi je to srovnatelny nebo levnejsi... zalezi. Pak jsem byla znovu v obchode Merrell juknout na botky a tentokrat jsem si je zkousela. Rozhodla jsme se totiz, ze bych je brala, kdyz mi padnou. No a co myslite? Pani me poznala, ze pry jsem se vratila, tak me ochotne obskakovala. Pak jsem prokonzultovala s panem, jaky bych mela mit v te bote pocit a jak je vyrabeji a tak, pochvalila dziny, pry v nich vypadam roztomile :D (Mimochodem, jsou to ty dziny Nikita, ty siroky. Hodne lidi mi je tady chvali a chtej je taky. Jedna pani, co pujcuje Paddleboardy na One Mile v Pembertonu mi to rekla uz trikrat, sranda). No a zbytek dne jsem proflakala. Koukla, co se deje po meste, sla do parku se vyvalit na travu... Jeste ke Krankworx, v nedeli celotydenni akce koncila. Byla to fakt velka udalost. V nedeli bylo jen Kanadske Enduro. Bavila jsem se s jednou poradatelkou, co jsem potkala na trailech. Rikala, ze je v okoli vic okruhu a ze startuji nejak po intervalech. Meli vytycenou trat, ktera obcas krizila cesty, po kterych jsem jezdila, tak tam poradatele zastavovali, pokud se blizil zavodnik.
To byla jen vsuvka.. Takze takle to vypadalo v tom parciku vedle reky..


Jedna samospoust..
reka znovu.. Krasna a ledova!
Moje krasne nove botky v trave..
A umelecke foto na zaver:
Pozorny ctenar se mozna zarazil a podivil, jaktoze mam najednou zase fotky. Pac a protoze, jsem zkusila zapnout fotak a chvilemi se mnou mluvil, na par minut. Ale musim poresit baterky, jsou nabijeci, ale nabijecku nemam :)
No a tak nejak jsem se proflakala dnem, v parku jsem se povalovala celkem dost dlouho.Vecer jsme prijela, dala veceri, meli jsme jelena a brambory a salat.. dobre. A byla tak mrtva, ze jsem sla spat.
No a dnes.. rano 6:28 budik a hura behat, sla jsem v novych botkach, parada. Slunce svitilo, modra obloha a cerstvy ranni vzduch. Leto, hura!
Od 9 rano jsem hlidala,. Rio chodi tenhle tyden od 9:30 do 11:30 na gymnastiku.. neco jako pred 3 tydny chodila na tancovani. Takze jsem byla jen s Dahlii a pak jsme Rio vyzvedly a jely domu. Jeste jsem jim udelala obed, dala Dahlii spat a tak nejak Allison se vratila a ze uz holky pohlida. Pak mi volala Corinne, jesi jsem volna a pomohla bych ji se senem. Tak jsem se s ni sesla kousek od baraku. Neuveritelne tezky baliky jsme tahali. Bylo nas 7. Takze novi znami. (Jani, bud rada, ze ti seno vozi domu a nemusis se s nim tahat, pac to byla fakt fakt drina) Malem jsem to obcas nemohla ani vyvzpirat na korbu, ktera byla ve vysi pasu.
Pak bylo hotovo, Corinne makala tak nejak uz od deseti rano, ja se pridala po hlidani holek. No a po sene jsme dali drink a hura, jely jsme s Corinne plavat do jezera. No a co, nikdo nikde, skocily jsme tam na Evu. Potom me hodila domu a ja se vrhla na hodku na zahradniceni a hura vecere. Losos a 2 druhy salat.. no jejda! Mnam. Na navsteve byli Mexicani, co tu jsou na dva dny, bydli v "ubytovne" u babi vedle v baraku. Moc supr lidi, par, deti uz maj velky, tak si vyrazili do Kanady a do statu. Dobre jsem si popovidala se Susan, byla hrozne fajn. Taky mi teda pochvalila anglictinu, coz me potesilo. Manzel se jemenuje Grey nebo tak nejak.
Jsem tuha, mazu spat, mejte se!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama