Listopad 2011

V rychlosti z Victorie

9. listopadu 2011 v 6:57 | Nelca |  Kanada
Pisu jen tak v rychlosti. Vsechno si posledni dny pisu rucne, pac neni tolik prilezitosti sedet u pc, ale urco to sem docvakam :)) Jinak:
1. listopadu jsme s Anetkou uspesne dostopovaly z Vernonu do Pembertonu - 450 km, 6 ridicu. Potom jsme stravily 2 dny v Pembertonu. Rodina a holky.. no jak doma to bylo. Moc vrely privitani. Pak jsme vyrazily autem s Anet a Margaret.. Cesta trajektem na Vancouver Island byla nadhera. Pocasi nam uplne nahrava. Dorazily jsme 3.11. vecer do Tofina, kde jsme stravily 3 noci a uzily si destne pralesy, krasny plaze, hike na Meare Islendu, kam jsme dojely s Tofino Water Taxi. Kopec jak blbec, ale ten vyhled z vrchu, byla jsem z toho dojata! Pak z Tofina do Ucluelet a Port Alberni, kde jsme stravily noc v motelu. A pak dal pres zajizdku do Comox do Victorie. A tady ted jsme. Anet dnes odfrcela zpet do Vernonu a razi s Jenni do Saskatchewanu. A my s Margaret stravime jeste aspon 2 dny tady ve Victorii, hlavnim meste Britske Kolumbie a pak pofrceme taky trajektem do Vancouveru, odkud v nedeli odletim. Jsem z toho tady cela nadsena, ale uz se taky moc tesim domu :) Tot v rychlosti z Victorie!


Konec a zacatek

1. listopadu 2011 v 4:33 | Nelca |  Kanada
Tak jo, je to tu. Posledni dny ubehly tak rychle, ze jsem se ani nevzpamatovala a uz si jdu za chvilicku balit. O vikendu jsem nepracovala, tak jsem se tak nejak poflakovala kolem a zasla se jeste projit k jezeru Kalamalka Lake.

Dneska, v pondeli, jsem opet byla peeler, byla pekna zima. Ale stejne me ta prace bavila. Asi me ba, jak koukam, jak ta masina chnapne to jablko a ostrouha ho :) Pri uklidu se mi podarilo ulomit packu u ventilu na vodu. Jen co mi Tom prinesl penize, tak jsem to tam znicila. Tak si ze me Neithen a Josh delali legraci, a ja prohlasila, ze je zas muzu vratit. Cely leto to tam vydrzelo a nikdo to nezlomil. A pak prijdu ja, posledni den v sezone, a je po srand. No a pak probehlo velky louceni s ruznymi lidmi a ja mela vzdycky na krajicku, pac jak me nekdo obejme a jeste rekne neco hezkyho, je se mnou amen a slzy uz se malem vali.

Dalsi etapa za mnou. Zbyva treti, docela kratka etapa, a to cestovani. Nemuzu se dockat! Dokonce s nami pojede i Margaret, juchuu! To bude zuzo :) A zrovna jsem si psala s Corinne, tesne se v Pembertonu minem. Zitra odleta do Evropy. Ale who knows, verim, ze se potkame. Tak zajdu aspon pozdravit kone. Ale hrozne moc me to mrzi.

Achjo. Se do Pembi moc tesim, ale jak uz jsem se tam rozloucila a ted je uvidim zas a budu se muset znovu rozloucit, to teda nevim, jak dopadne. Dokud jsem byla tady v Kanade, tak jsem mela pocit, ze jsem je neopustila uplne. Ale takle? Rodina me bere jak vlastni, skoro mam pocit, ze me trosku adoptovali. A az budu odlitat, tak vim, ze budu vedet, ze je to uz definitivni. Ale je na co se tesit, pac se uvidime za par let. Allison prohlasila, ze mi prileti na svatbu. Tak to zas nevim, jesi se uvidime, ale doufam, ze si to rozmysli a prileti i bez svatby :D

A jinak plany.. zitra snad dorazime do Pembi, tam pobudem a hura na ostrov. S tou Margaret to nabyva jeste lepcich rozmeru, bude s ni sranda. Vypravela jsem ji o me zkusenosti z lonskeho roku ze Slovenska. Tak doufa pry, ze nebude zadny polamany stan v bource ani zadne ovce. Ve stanu spat nebudem a misto ovci max potkame medvedy a to je tu normalka, takze to vlastne mame bez starosti :)) Prejte zitra good luck na ceste!

Taky se tu dneska na kopcich okolo Vernonu ukazaly kousky snehu!

Nekdy, nevim kdy, ze tu ozvu :)) Mejte se!