Výlet na Verpeilhütte

11. listopadu 2013 v 16:40 | Endorfin jménem Nela |  Kaunertal
Panejo, já se zbláznim! To bylo super! Uplně přeskakuju ranní část, resp. ji jen zanedbám - dnes jsme jen vyšůrovali trochu barák po snídani, pak jsem mandlovala (to mě baví) a v 11 bylo hotovo. Takžeee, vysněnému výletu na Verpeilhütte nestálo nic v cestě! Udělala jsem sváču a úderem dvanácté (ale to opravdu, neb jsem vyšla z baráku a během 10ti vteřin začli vyzvánět poledne na kostele) jsem se vydala na cestu. Ještě jednou rekapitulace. Feichten, kde bydlím, je 1 287 m.n.m., chate Verpeilhütte, kam jsem mířila je 2 025 m.n.m. Takže 738 metrů nahoru a pak dolů.

Cesta vede z konce vesnice a rovnou nahoru. Prvních pár kroků a už jsem se kochala.. Feichten...

Tady přiblížení hor v pozdaí...

A jdu na druhou stranu údolí než minule - tam to stavení v kopci, před ním je ten kříž, který jsem sem už taky dávala :)

Cesta byla dost prudká, kameny, kořeny, mechy a lišejníky, skalky. Nádhera! Šla jsem nahoru uplně nadšená (překvapivě:)) A po 40ti minutách cesty se objevily první známky sněhu :)

Sněhu postupně přibývalo a v jednom místě se to trochu zlomilo a kopec už nebyl tak prudkej. Co chvíli jsem se kochala a fotila. Cca po hodině jsem se dostala na první takovou "mezistanici" na své cestě - Verpeilalm. To už bylo sněhu tak, že se do něj schovaly celý pohorky. Ono vlastně celou cestu jsem mohla jít po široké silnici, ale to je pro německý turisty a ne pro mě, že jo! Já šla po čárkovaný. No a jak sněhu přibývalo, bylo těžší a těžší vidět, kudy cesta vede. Ono totiž přede mnou evidentně nikdo nešel, takže to všechno bylo krásně zapadaný a uhlazený. Nicméně na silnici jsem v žádném případě nechtěla jít, a tak jsem koukla do mapy a v ní zjistila, že je to úplně jednoduchý, prostě se držet zhruba podél potoka. Cesta byla místy značená červenými tečkami, ale ne vždy to bylo přes sníh vidět. A tak jsem se zanedlouho brodila až po kolena sněhem vzhůru, ale na cestě jsem byla. A bylo to prostě nádherný, krásný, dojala jsem se (pro Cimrmana znalé čtenáře - vyklízeli i tělocvičnu!).

Ukazatel dole ve vesnici ukazoval, že bych měla být nahoře za 2-3 hodiny. Takže jsem tam byla za 1 h 50 min. A to jsem stihla fotit, kochat a skočit jednou za smrk. Chata byla ještě zavřená a opušťená, stopy naznačovaly, že tam někdo ale byl autem. Taky tam byla taková malá kaplička a od chaty spouuusty cest na všechny možné směry. Tak třeba někdy, ale to už je na dýl a asi možná na víc lidí.
Cesta dolu trvala přesně hodinu. Začalo sněžit a žádný výhledy už se moc nekonaly. Ve čtvrt na čtyři už jsem se zas vracela, na kostele mi zrovna cinkli jednou, jakože čtvrt.
Tak, a teď mi zas nefunguje internet, vždycky jde tak nějak odpoledne do pěti a pak nic. A dneska zklamal ještě dřív, takže podám report asi až zítra, jen jsem si to předepsala už dnes v neděli. A teď fotky :)




Tady podél potoka (vlevo od něj) nahoru - tohle je pohled dolu :)





Jsem z toho měla celou cestu hrozně radost :D

Tradááááá! Verpeil-hütte :)))


Aaa, byla to fakt paráda, ale bylo to hrozně rychlý, šla bych zas! S H. jsem domluvená, že mu vždy dám vědět, když někam půjdu a kam a pak, že jsem se vrátila. Jen tak pro jistotu, člověk nikdy neví, co se v horách semele, že?

A ještě dnešní borec na konec. Chtěla jsem to psát už včera, ale úplně zapomněla. Náš borec v kuchyni je totiž velmi stará myčka na nádobí. Je super, musím přidat foto:

Ona totiž je stará, žere hodně vody, asi i elektriky, ale zas myje fakt super, prý žádná nová nikdy nebyla lepší. A ta lezecká smyčka, co jde okolo? To je totiž její zavírání, protože to původní už nefunguje. Takže se takhle vezme ta smyčka polínkem na konci, zarazí se o hřebík ve skřínce a vzpříčí se do police. Tím je myčka zavřena :D
Jééé, to bylo super! Tak jdu zas plánovat dál. A taky plést… včera jsem pletla do půl dvanáctý. Hoj a komentáře!

Později večer: Tak jsem zrovna dopřipravila snídani na zítra na ráno - to není normální praxe. Ale přišli za mnou Poláci - vlastně tenhle týden tu nikdo jiný než Poláci není - a že chtějí brzy ráno odjet, takže chtěj snídani na 5 ráno. "Se zbláznili, ne??", říkala jsem si. H. ji dělá na sedmou cca. Tak mu volam, jestli jim to mam ráno připravit, a on je naštěstí normální a prohlásil, že to není normální, takže ať jim to klidně připravim teď večer a nedávam toho nějak hodně moc. Hlavně ať kvůli tomu v půl pátý nevstávám! Takže jsem tam něco připravila a dala lístek, ať to nikdo nejí, protože to nejde uplně zamknout. Ale kdybyste viděli toho chlápka! Typickej Polák, uplně na mě šel a říká: "Chci zítra ráno v 5 v salonku snídani pro 17 lidí!"

Taky bychom měli zítra s H. zařídit nějakou takovou šikovnou kartu, která je normálně jen pro místňáky, co tu žijí v Tyrolsku. A on mě tu nějak nahlásí prý a budu ji moct mít taky. Za 400 Eur prý můžu celou sezonu všude možně na všechny lyžařský střediska, bazén a další radovánky. Tak jsem zvědavá, to by bylo super, neb každý jiný celosezónní skipas je hrozně dražší.

Takže tohle byla neděle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jíťa Jíťa | 13. listopadu 2013 v 11:32 | Reagovat

Jo a komentáře: kolik je tam nahoře sakra stupňů, že ve sněhu běháš v tričku a vestičce? Mě je zima, jenom vidim ty fotky :D

2 Nelča Nelča | 13. listopadu 2013 v 20:34 | Reagovat

Jíťo, první den mi bylo nahoru uplně vedro, druhý den přituhlo, ale pořád jsem se docela zapotila, protože je to kopec pořádnej a sněhu dost. Nahoře ale oblíkam všecnno, co najdu v batohu :) Stupně nevím :)

3 Jíťa Jíťa | 13. listopadu 2013 v 23:14 | Reagovat

No mě to přijde stupeň: sakra velká zima :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama