Bajková euforie, aneb nemůžu si sednout

15. března 2014 v 22:42 | Nelča |  Kaunertal

Tak to je muj fešák s novým pláštěm (na zadním kole). A jaký to bylo? Nečekaně to bylo krásný... Zase jsem se dostala na úplně nová místa a viděla okolní hory z jiného úhlu pohledu. A taky jsem se vlastní silou dostala nejdál, vlastně uplně z Kaunertalu... Dojela jsem na místo, které se jmenovalo Obergufer (1 050 m.n.m.) - víceméně jsem sjížděla, ikdyž jsem často ten pocit neměla :) Cesta mě vedla nejdřív po silničce, pak po lučních cestách mezi usedlostmi a přes drobné vesničky... Feichten, Unterhäuser, Vergötschen, Platz (tomu říkam pracovně Místo), Nufels, kostel Kaltenbrunn, Grünig, Kauns, přejezd nad Faggen a Prutz a hodně podobně zpět. Přijde mi, že jsem jela pořád do kopce, ale byly i hezké sjezdy a prudké výjezdy, kdy se staví kolo na zadní. Ale v lese a po loukách je všude tak akorát sucho, byla to paráda poježdění! Akorát... nemůžu si sednout! :D U večeře jsem seděla na 3 podprdelníkách! A pořád to nebylo ono. Tedy zítra možná vynechám a půjdu lyžovat, protože práce asi moc nebude. No, ale uvidíme, třeba mi to nedá :)
Původně jsem chtěla dojet eště dál, ale otočila jsem to, protože už bylo celkem dost hodin a vrátila bych se dost pozdě. Byla jsem na cestě cca necelé 3 hodinky. Ale hodně jsem zastavovala a fotila a kochala:) Taky nepatrně sprchlo (asi 4 kapky) a celou cestu foukal silný vítr, což na otevřených místech s kolem občas zacloumalo, ale často jsem jela lesama, ono se to tak střídalo, takže jsem to ani nevnímala asi :) A navíc cestou zpět byl spíš v zádech. Tak a pár obrázků tedy....

Výjezd nad Nufels - první výjezd - když jsme tamtudy jezdili autem na skialpy, tak prudká mi ta silnička nepřišla :) Jinak autem se do Kaunertalu nejezdí tudy, ale spodem po silnici, to mně se ale nechtělo ani tam, ani zpět. Tak jsem si to nadjela po hezčím.
Na obrázku je tedy pohled jakoby zpět do Kaunertalu, směr ke konci údolí k ledovci. Vypadá to jako zima, ale nedejme se ošálit! Jak jsem psala dříve, padají laviny, jak je odpoledne teplo a běžkování dnes už bylo asi jen pro milovníky vodních sportů. Šnorchl mohl být docela dobrá pomůcka, kdyby někde byla hloubka :) Stopa vypadala jako brouzdaliště se sněhem.

Jedeme dál.. pohled ven z Kaunertalu o pár minut později.. to už vypadá docela jarně, ne?

Cestou... louky, lesy.. moc se mi líbilo, že to byly takové jako staré cesty mezi vesnicemi a usedlostmi. Často s tou kamennou hrází, jako tady. Taky všude ohrady pro dobytek (který se ale teď ještě spíš vyhřívá v maštali, resp. žádný jsem neviděla).

Taky je cestou nespočet kapliček, nebo třeba jen takových pomníčků jako na obrázku... Vesnička předemnou (je to hůř vidět, já vim... bylo zataženo a tak je to tmavý) je Kauns.

Ještě jednou pohled na Kauns, bylo to tam takové fotogenické :) A když už jsme u toho KPČ (= Kulturně Poznávací Činnost, jak říká proslulý Bols na katedře TV na VŠE), tak ten zasněžený kopec přede mnou se jmenuje Frommeskreuc
(2 247 m.n.m.).

Hrad - Burg Berneck u Kauns.

Kousek tadyzatím stavením jsem to otáčela zpět - Obergufer. A to údolí, co se tam dole tak jako zatáčí doprava, je Inntal, tedy vede podél řeky Inn. Innsbruck mám asi 90 km za zády.

Jedna z dnešních cest...

Zpět přijíždím do Kauns, tedy opět pohled zpět do Kaunertalu. A taková zajímavost, tam v pravo, jak jsou takové ty drobné vrcholy, tak tam jsme tenkrát došli s outdoorákama na skialpech - Wallfahrtsjöchl.

A tady je to lépe vidět :) Moment, přidam tam šipečku.... TAK. Jinak pěkné místo, že?

Skoro, ale jen skoro, zase zpět ve Feichtenu. A ten kostelík, to je Kaltenbrunn - a nebo to je ten starý hezký dům u toho. To nevím vlastně, čemu ten název patří. A ty zasněžené kopce zatím, ty už máme "za barákem".

Bylo to pecka, příště zas!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama