Innsbruck - most přes řeku Inn

14. března 2014 v 21:51 | Nelča |  Kaunertal
Innsbruck.... Bylo to tak super! Město je to tak akorát velké, historické, je to v podstatě placka mezi horami, takže se všude dostanete na jakémkoli kole (a všichni tam jezdí na kole, připomnělo mi to třeba Kodaň nebo Londýn - proč to pořád v Praze nefunguje tolik???). A jak jsem se tam měla já?

Vyrazila jsem tam ve středu v půl jedné z Landecku a kolem druhé jsem tam byla.
Cestou, řeka Inn...



Šla jsem tak nějak městem, koupila si něco dobrého, neb byl čas oběda (sušenky a studené kakao) a šla si někam sednout. Našla jsem nějakou universitu. Tam jsem napsala taky pár pohledů a pak šla dál a různě se procourala po městě. Joo, a koupila jsem si krásný šátek za 5 Eur (původně stál 20!) v nějakém drahém butiku. No a taky!!! Jsem si pořídila svou první péřovku! Olala! Je to tam! A nečekala bych, že si ji pořídim zrovna v Intersportu. Ale jo :)
Cesta městem, ...

Vítězný oblouk...

... tady jsem psala pohledy...

...tady cestou k Páje - šla jsem tam odpoledne, abych to v klidu pak našla a pak jsem šla zpět do centra...

... Maria-Theresien-Straße...


Večer jsem před sedmou dorazila k Páje, která už dělala nějaké dobroty. Ještě zpět, já vezla takový ten studený dort z piškotů, pudingu, jogurtu a lesního ovoce, který jsem dělala v úterý večer. No a Pája bydlí s Aničkoku - Španělkou, tak jsme kecaly kecaly, dokud nedorazil zbytek holek, asi 12 nás bylo nakonec. Slovenky, Češky, Italka, Němky, Španělka. To je snad vše. A bylo to vážně moc fajn! Měli jsme o čem povídat, co dobrýho zakousnout a co dobrýho pít.


Kolem půlnoci už jsme toho měly všechny docela dost a začaly odpadávat :D

Ráno bylo krásný... svítilo sluníčko, a to až do postele, to se mi v Kaunertalu nestane, ale už se nám to sluníčko tady v údolí taky prodlužuje.. od 10 do asi 16 hodin nám svítí až dolu :) No a Pája mi vystrojila snídani, nakreslila mapku a vyslala mě na výlet :D
Výhledy z okna...

Měla jsem totiž touhu vylízt někam aspoň trochu na kopec. Takže jsem se vydala hned po snídani na Hungerburg. Hned od rána jsem šla v tričku!! Jo, a ten šátek, to je ten novej :))

Jo, to jsem totiž zapomněla napsat, jak jsem byla cestou ve středu v šoku z toho, jak je všude jaro! Připadala jsem si, že jsem vyjela po měsíci a půl ze severního pólu :D
A ta cesta nahoru, stejně jako popsala Pája, byla krásná.. takový rádoby park se širokou cestou i menšíma cestičkama. A kvetly kytičky a všude byl klid.

Nahoru jsem došla ani ne za 40 minut, ovšem dalších asi 20 minut jsem hledala ten výhled, odkud uvidím město. Bylo to hrozně vtipný... nechápala jsem uplně, protože šipky mě dovedly k ceduli někde na ulici, v jiné ulici a jiným směrem, než kde byl konec zubačky a výhled. Tedy jsem se nejdřív prodírala třeba i křovim k tomuhle (připomínalo mi to prostě "Hladovej hrad", jak je Hungerburg v překladu):

Nebudu to prodlužovat, výhledy byly krásný, báječný a nejvíc super bylo, že tam byl dalekohled a zadarmo!! Prostě jsem si ho mohla užít. A nikdo tam nebyl, to byla taky pecka. Teda... asi prvních 10 minut, než dorazila zubačka s japonskými turisty :D To jsem pak přestala fotit a vlastně jsem pomalu zase šla.



No a pak následovala cesta městem a v plánu byly taky nějaké nákupy. Šla jsem, kam mě to táhlo a objevila outlet obchod značky Northland. Jo, to bylo osudové. Líbily se mi tam kalhoty - takový jako hlavně na větší výlety na skialpy, daj se i na sjezdovky, když nebude brutál kosa, maj vysokej pas, větrání na bocích, takovou tu sněhovou nohavičku, jsou boží. A tak jsem je tam zkoušela, pak dumala... a dumala, zda je koupit nebo ne. A dumala jsem dlouho, ale nakonec je mám!!! A líbila se mi tam i bunda, ale velikosti XS vážně nejsou pro mě. Hold jen výprodeje. No ale jak jsme chytla slinu na dobrou voděodolnou bundu, jako na tu péřovku, tak jsem se vydala znovu do toho Intersportu, jesi jsem tam něco nepřehlídla. Taky se podívat, jesi tam něco nepřidali oproti včerejšku. No a všimla jsem si, že mi den předtím nezapočetli slevu na tu bundu, co měli. 30 %, to je dost. Tedy jsem se ozvala a řekla u pokladny se stvrzenkou. Výsledek? Opravdu mi to uznali a vrátili mi 20 Euro :D Takže jsem si prostě přišla dodatečně pro slevu. No vtipné. Pak mi došlo, že jsem zapomněla v obchodě s těma kalhotama sluneční brýle, tak jsem tam šla znovu a našla je. No a pak jsem se taky stihla vyhřívat při obědě na sluníčku a dojít si do banky - chtěla jsem založit účet a napadlo mě, proč ne dnes. No jenže mi poradila pani, že je lepší, založit ho ve městš, kde bydlim. Tedy to provedu asi v pondělí. Určitě. At to mam vyřízený.

Ještě pár obrázků z města...

Tam nahoře, jak koukaj ty domy jsem někde byla (nee až na horizontu:)


Moje nákupní úlovky...


No a další dojmy z Innsbrucku? Moc se mi líbilo! Krááásný domy, to by člověk jen chodil s hlavou nahoru a kochal se. Jako v mnoha ulicích v Praze. Mam tahle města ráda. Přesně tohle mi chybělo v Kanadě. Tam mají taky super hory, jasně, je to tam krásný a uplně jiný. Ale moc mi tam chyběla historie. Tady to člověk má a je to fakt hezký! A lidi jsou milí mi přijde. Teda až na toho cyklistu, kterýmu jsem omylem vlezla do cesty, protože jsem si prostě nevšimla, že jsem v jeho pruhu a on se na mě škaredě obořil, div mě nezajel. To mi zas připomnělo Kodaň, tam mě a kamarádku málem naprosto vážně přejel cyklista, kterej byl dost agresivní a nebral si servítky :D
Taky je paráda, jak všichni umí anglicky, nebo asi většina. A vůbec jim anglicky nevadí mluvit. Mívám ty pocity, kdy přijdu do obchodu, oni se zeptají, co potřebuju a já si připadám trošku hloupě, že jsem v jejich zemi, něco chci, ale neumím jejich řeč. Ale oni naprosto ochotně začnou anglicky nebo se omluví, že neumí a zavolají někoho jiného. To se mi stalo třeba v bikeshopu, kde jsem si kupovala nový plášť na kolo. (Poznámka: takový šílený ceny!!!! Jsou to blázni ti Rakušáci! Mám novej plášť, ale asi nejdražší v životě. V kanadském Whistleru taky měli drahý, ale já sehnala trošku jetý za hubičku.)
A ceny, no, jako všude v rakousku, je tu prostě dráž. Ale hodně v šoku jsem byla stejně vždycky. Vybavení na hory, na kolo.. šla jsem jen po věcech ve slevě, jinak ani prd. Chtěla jsem si třeba koupit kraťasy na kolo, kdybych sehnala. Slibuju si nový už asi třetí rok. Ale 100 Eur za šortky, který ani nejsou úžasný na oko a ani nemaj tu vnitřní "plínu", no nejsem padlá na hlavu!!!

Dneska, v pátek, jsem docela utahaná po tom chození celý den. Ale opravdu celý den. Normálně mě bolí různý úpony na nohou :D A taky klíční kosti mam otlačený od batohu v kombinaci s tričkem. Ale fajn. Práci jsem měla hotovou v 11, tak jsem chtěla jet na ledovec. Ale pozor, novinka! Normálně nepřijel autobus a brána k ledovci byla zavřená. Protože jak je asi hodně teplo, tak padaj všude laviny. Ikdyž je to stejně divný.

Nicméně jsem se rozhodla tedy dneska jít na běžky (musim přiznat, že asi po hodinovym spánku odpoledne). A byly to asi buď poslední nebo jedny z posledních tento rok. Myslim, že to vydrží tak max do neděle, už ted jsem občas projížděla pár úseků po jedné lyži, protože tam byl tak ouzký proužek sněhu a je to uplně vlastně voda, v noci asi led (nebo bobová dráha:). Taky jsem viděla padat pár menších lavin - padaj teď odpoledne často, jak je teplo a sluníčko a opírá se to do těch skal kolem. A musim přiznat, že to byl neuvěřitelnej rachot, znělo to hrozivě, a to to ani nebylo nic velkýho! Děsivej pocit!
Tratě dnes...



No, a kolo i s věcma je zrovna na cestě, jupíííí! :) Zítra mam ale hodně práce, jdu už na sedmou...
Ahoj :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama